Grafická karta hraje zásadní roli v řadě profesionálních aplikací při 3D modelování, střihu videa nebo práci s velkými datovými soubory. Správná volba závisí na výkonu, paměti i kompatibilitě s vaším systémem. V tomto článku vám poradíme, jak se vyznat v technických parametrech a najít ideální kartu pro vaše pracovní potřeby.
Grafická karta je klíčovou komponentou pro výkon počítače, zejména pokud jde o zpracování vizuálních dat. Její význam v celkové počítačové sestavě se liší podle toho, jakým způsobem počítač využíváte:
Profesionální grafické aplikace
Programy pro 3D modelování, rendering, animace nebo střih videa vyžadují silnou grafickou kartu. Profesionální modely (např. NVIDIA Quadro, AMD Radeon Pro) poskytují vyšší přesnost a výkon pro tyto úlohy.
Výpočetní úlohy
Grafické karty se stále častěji využívají i pro výpočty mimo oblast grafiky, například v oblasti AI, strojového učení nebo kryptoměn, kde jejich paralelní architektura výrazně zrychluje zpracování velkých dat.
Více monitorů a rozlišení
Výkonnější grafická karta umožňuje připojit více monitorů ve vysokém rozlišení bez zpomalení výkonu.
Obecná práce s počítačem
Při běžném používání (prohlížení webu, kancelářská práce) naopak často stačí integrovaná grafika, která je součástí procesoru, a samostatná grafická karta není nutná.
Celkově můžeme grafické karty rozdělit podle dvojího dělení na grafiku pro desktopy (stolní počítače) a grafiku pro laptopy (notebooky), a dále na grafiku integrovanou a dedikovanou. Na rozdíly mezi těmito typy se teď podíváme.
Tyto dvě grafiky jsou si v principu velmi podobné, avšak GPU do notebooku mívají kvůli omezenému prostoru v šasi kompaktnější provedení. Jejich napájení musí být řešeno velmi efektivně z důvodu tepelných omezení. Při výběru grafické karty do notebooku je proto potřeba se zaměřit na energetickou účinnost a tepelnou konstrukci, aby se zamezilo přehřívání notebooku. V laptopech byste proto našli v podstatě upravené verze desktopových GPU, které byly speciálně navrženy pro použití v noteboocích, a tudíž při nižší spotřebě elektrické energie nabízí srovnatelný výkon. U karet do PC bývá naopak kapacita napájení vyšší, tudíž je vyšší i požadovaný výkon zdroje a TDP grafické karty.
Rozdíl mezi těmito druhy grafických karet tkví v tom, že zatímco integrované grafické karty jsou zabudovány přímo do procesorů, dedikované grafické karty představují samostatné komponenty, které se připojují na základní desku. Další zásadní rozdíl je pak v jejich výkonu – ten je u dedikované grafiky mnohem vyšší. Integrovanou GPU proto využijete pouze pro běžné úkoly, jako například prohlížení internetu, sledování videí, kancelářskou práci v textových editorech nebo hraní nenáročných her. Naopak pří náročnějších činnostech, jako jsou např. grafické práce, střih a úprava videa či 3D modelování se bez výkonné dedikované grafiky neobejdete.
U dedikovaných grafických karet se vyplatí častěji kontrolovat, zda nevyšly nové verze ovladačů a poté je aktualizovat. Ve srovnání s integrovanými čipy pro ně aktualizace vychází poměrně často a zahrnují třeba i vylepšení výkonu.
Pokud jde o výrobce grafických karet, je potřeba rozlišovat mezi výrobci grafických čipů a výrobci samotných karet.
Výrobci čipů dodávají své výrobky výrobcům karet, aby poháněly jejich produkty. V současnosti tedy existují karty od desítek různých výrobců, ale v podstatě jen 3 značky skutečně vyrábějí grafické procesory, které tyto karty pohánějí. Těmi jsou NVIDIA, AMD a Intel.
Grafické karty NVIDIA jsou známé hlavně díky řadě GeForce a pro svou univerzálnost – hodí se dobře pro profesionální použití i pro hraní her. Nabízejí totiž technologii CUDA (slouží pro urychlení výpočtů, které by normálně prováděl procesor), ale také DLSS (na zvýšení FPS ve hrách) či vysoký výkon ray tracingu, který je kromě využití ve hrách skvělý také při 3D modelování či architektonických vizualizacích.
NVIDIA čipy dominují srovnáním v aplikacích Blender (3D modelování) díky technologiím jako je OptiX a CUDA, Adobe Premier Pro (střih videa) a nabízí i lepší a stabilnější výkon v Adobe Photoshop (2D grafika). Nevýhodou karet NVIDIA však bývá vyšší pořizovací cena.
Grafické karty AMD a jejich řada Radeon zaměřením cílí spíše na hráče. Jejich alternativu pro CUDA představuje technologie HIP a pro DLSS je to zase FidelityFX Super Resolution (FSR). Pokud při tomto srovnání jde něco ve prospěch AMD, je to spíše výkon ve hrách a nižší pořizovací cena. Spotřeba energie bývá u karet AMD naopak mírně vyšší.
Intel grafické karty se svou řadou Arc snaží prosadit zejména v segmentu střední třídy, nicméně v současnosti tyto modely zatím zaostávají. Jejich spotřeba i kupní cena bývá relativně vyšší, proto se ve většině případů v oblasti produktivity vyplatí sáhnout spíše po prověřených kartách od NVIDIA nebo AMD.
Výše zmínění výrobci grafických čipů jednak navrhují své modely karet, ale na druhé straně dodávají čipy i jiným výrobcům, kteří si už poté s nimi navrhují své vlastní modely karet – díky tomu si můžete pořídit také grafické karty MSI, Gigabyte, Asus či Sapphire.
Modely různých výrobců se mohou lišit chlazením, obvody, rozmístěním komponentů či dizajnem. Každý výrobce mívá lepší i horší modely, proto je potřeba při jejich výběru sledovat recenze konkrétního modelu karty. Grafický čip je ale vždy od jedné ze 3 výše uvedených firem.
Příkladem mohou být karty MSI GeForce RTX 4060, GIGABYTE GeForce RTX 4060, ASUS DUAL GeForce RTX 4060. Všechny tři obsahují stejný grafický čip od NVIDIA.
Výrobci svoje karty často označují různými zkratkami, jejichž význam je dobré znát.
Při výběru grafické karty je dále důležité vyvážení nákladů a výkonu. Vždy si proto ujasněte, jaké bude primární využití grafické karty, podívejte se na hardwarové nároky dané aplikace a vybírejte si model, který si vedl dobře v testech a současně odpovídá cenové hladině, kterou jste si zvolili. Jednoduchou orientaci v této problematice nám umožňují třídy grafických karet.
Tyto karty jsou ideální pro ty, kteří mají na pořízení počítače omezený rozpočet. Vhodné jsou pro běžné kancelářské práce, webdesign a nenáročné grafické úlohy a úpravy fotografií. Často poskytují velmi solidní výkon za nižší cenu. Většinou samozřejmě neobsahují nejnovější funkce a výkon má také svou hranici, nicméně pro monitory s nižším rozlišením (Full HD) v oblasti produktivity postačí.
Karty ze střední třídy pak nabídnou nejlepší poměr cena/výkon a pro většinu uživatelů jsou naprosto dostačující volbou pro celou řadu využití. Určeny jsou pro profesionální 2D grafiku, střih videa a CAD aplikace na střední úrovni. Dají se využít i na jednodušší 3D modelování.
Na vyšší třídu by svou pozornost měli směřovat profesionálové v oblasti náročnějších grafických výstupů. Vhodná je pro náročné 3D modelování, rendering a datové simulace. Jejich pořizovací cena bývá vyšší, nicméně pro výkon potřebný při náročných úlohách v oblasti tvorby obsahu či práci na 4K monitoru je tato investice nutností.
Argumentem pro vynaložení těchto nákladů je fakt, že s takto výkonnou kartou zajistíte vizuální výstup pro váš počítač na velmi dlouhou dobu, protože výkonný model přežije pravděpodobně hned několik případných upgradů ostatních PC komponent.
Nejdražší modely grafických karet se hodí pro specificky vysoce náročné úlohy - vývoj AI, složité vědecké simulace, filmovou produkci a velkoobjemové renderování. Tyto karty disponují extrémním výkonem a jsou často určeny pro situace, kdy dochází k propojení více grafických karet.
Při výběru GPU je potřeba se zorientovat v hlavních parametrech grafických karet. Těmi jsou architektura GPU, taktovací frekvence a kapacita a rychlost VRAM paměti.
Architekturu si musíme vysvětlit pomocí GPU jader. Základní stavební jednotkou GPU neboli jádry grafiky jsou tzv. SM (Streaming Multiprocessors). Každé z těchto základních jader může být složené z několika výpočetních jader, sdílené VRAM paměti a mezipaměti. Čím je takových jader více, tím je zpracování dat kartou paralelnější a doba zpracování kratší.
U výpočetních jader pak může jít o jádra CUDA, tenzorová jádra nebo třeba RT jádra.
NVLink pak umožňuje rychlejší přenos dat mezi více grafikami či mezi grafikami a procesorem. Je tedy klíčový v konfiguracích s více GPU.
Údaj o počtu jader je užitečný tím, že si můžete udělat představu o výkonu různých grafických karet. Smysluplnější je samozřejmě v případě srovnávání počtu jader v rámci jedné architektury. Vedle tohoto údaje ale pro informaci o výkonu GPU jádra doporučujeme sledovat také benchmarky konkrétních karet.
Vyšší taktovací frekvence jader karty vede k rychlejšímu zpracování instrukcí a výpočtů. Výrazněji lze vyšší hodnotu taktů využít při úlohách, které jsou závislé na jednovláknovém zpracování. Podobně jako při přetaktování procesoru můžete tímto způsobem zvýšit i taktovací frekvenci grafické karty. Nepřinese však takové zvýšení výkonu, protože grafiky na to nemají výraznější dodatečný prostor. Obvykle je možné dosáhnout zlepšení o hodnotě 5 - 10 %, což se při srovnání s vysokým nárůstem tvorby tepla a také spotřeby energie většinou nevyplatí.
Dostatečná kapacita sdílené paměti (VRAM karty) je klíčová pro ukládání a přístup k velkému množství dat, textur a mezivýpočtů. Nedostatečná paměť může vést k omezení výkonu, zejména v aplikacích, které vyžadují práci s velkými soubory dat nebo texturami s vysokým rozlišením.
Vyšší rychlost paměti (taktovací frekvence) může zlepšit rychlost přenosu dat a celkový výkon GPU. V současnosti byste na profesionální práci měli chtít alespoň 8 GB, 12 B je ale lepší volba. Pro 4K rozlišení požadavek na VRAM může narůst až na 16 GB. Důležitá je rovněž generace VRAM paměti – v současnosti je nejpoužívanější GDDR6 nebo výkonnější varianta GDDR6X.
Zejména karty z nižší cenové skupiny s nižší kapacitou VRAM mohou rychleji zastarávat, protože programy budou do budoucna vyžadovat vyšší objem paměti. Vyplatí se proto raději investovat do modelu s větší VRAM.
Rychlost paměti VRAM je určována šířkou pásma. Šířka pásma paměti totiž určuje, jak rychle lze přenášet data mezi pamětí GPU a jejími výpočetními jednotkami. Vyšší šířka paměťového pásma umožňuje rychlejší výměnu dat, což je výhodné zejména pro úlohy náročné na paměť, jako jsou hry ve vysokém rozlišení nebo složité simulace.
Optimální šířka paměťového pásma zajišťuje, že GPU může efektivně zpracovávat datově náročné úlohy, aniž by bylo omezováno rychlostí přístupu do paměti. Užší šířku pásma však dokáže vykompenzovat vyšší kapacita L2 a L3 cache grafické karty.
Jakmile máte za sebou nejdůležitější parametry ohledně výkonu a kompatibility, můžete při výběru karty přejít na její konektory a porty.
Co se týče napájecích konektorů, pokud karta odebírá více než jí zvládne dodat PCI-E slot či sloty (jeden má maximum na 75 W), vyžaduje připojení doplňkových napájecích PCI-E konektorů ze zdroje. Ty se dodávají v 6, 8, 12 a 16kolíkových variantách.
Prozatím pouze grafické procesory NVIDIA používají 16pinová a 12pinová připojení a k těmto kartám se dodávají také 8pinové adaptérové kabely. Téměř všechny GPU současné generace od společností AMD, NVIDIA i Intel budou používat buď 1, 2, 3, nebo 4 8pinové konektory.
V případě portů pro připojení k monitoru mohou mít karty různé typy. Nejběžnějšími jsou dnes DisplayPort a HDMI. DisplayPort je obecně preferován pro vyšší rozlišení a obnovovací frekvenci. HDMI je běžnější pro televizory a další zařízení. Ujistěte se proto, že karta, kterou plánujete koupit, má konektory potřebné pro váš monitor (či monitory), abyste nemuseli zbytečně kupovat adaptér.
Stejně jako u jiných součástek i u grafické karty platí, že si při výběru musíte pohlídat její kompatibilitu s ostatními počítačovými komponentami.
Velmi důležitým je při výběru grafické karty výkon vašeho procesoru. Výkon grafické karty by měl jeho výkonu přibližně odpovídat, tudíž potřebujete, aby obě tyto komponenty spadaly do stejné výkonnostní kategorie. V opačném případě by došlo k tzv. bottleneckingu – tedy situaci, kdy je určitá komponenta slabým článkem řetězu.
Např. výkonná grafika spojená se značně slabším procesorem by měla za následek nejen snížený výkon PC, ale také to, že byste nikdy nemohli využít plný potenciál karty. V opačném případě by zase grafika s nízkým výkonem nestíhala procesor, který by jí posílal data příliš rychle – ve výsledku by CPU nemělo co dělat, trpěl by vizuální výstup a na obrazovce by potenciálně docházelo k tzv. lagům (delší prodlevě).
V praxi je velmi obtížné zajistit, aby byly obě komponenty stejně výkonné a nikde nevznikalo zdržení. Cílem by však mělo být vybrat takové modely, aby rozdíl ve výkonnosti byl co nejmenší.
Grafická karta je komponentou, která je velmi náročná na napájení. Náročné výpočetní aplikace, které grafiku výrazně zatěžují, tuto situaci ještě dále stupňují a spotřebu karty zvyšují. Nikdy proto nezapomeňte vzít v potaz výkon vašeho napájecího zdroje a ujistěte se, že požadavky na napájení konkrétní grafické karty zvládne.
O nárocích na napájení grafických karet již v článku zaznělo dost. Základem je tedy ujistit se, že zdroj má odpovídající (nejčastěji 6 či 8pinové) konektory pro napájení konkrétního modelu karty a dostatečný celkový výkon (doporučený výkon zdroje pro celou sestavu výrobci uvádí ke každému modelu karty, v definitivním rozhodnutí však nezapomeňte zohlednit váš specifický případ a započítat opravdu všechny komponenty včetně nejmenšího periferního příslušenství typu klávesnice a myši).
V případě základní desky si zase ověřte, že je grafická karta kompatibilní s jejím PCI-E slotem. V současnosti budete na připojení grafiky potřebovat minimálně jeden PCI-E x16 slot. Některé grafické karty se ale mohou připojovat klidně do 2, nebo 4 těchto slotů. Ujistěte se proto, že vaše deska jich má dostatek.
Pokud byste se navíc rozhodli pro vzácnější řešení s více dedikovanými grafikami v počítači, opět na to musíte mít na tyto různé karty dostatek PCI-E x16 slotů. V takovém případě se ale předem ujistěte, že vaše základní deska i vybrané grafické karty jsou s vícekartovým řešením kompatibilní.
U grafické karty to totiž není tak jednoduché jako např. u RAM pamětí. Ty stačí v patřičném pořadí připojit do slotů na desce a fungují. Více různých grafických karet (nikoli jedna karta, která se připojuje do více slotů) se mezi sebou musí propojit, nejčastěji prostřednictvím NVLink a SLI.
Při kompatibilitě s PC skříní je to o poznání jednodušší – tam se stačí ujistit, že se vám vybraná grafika i s jejím chladičem do skříně vejde fyzicky. Čím výkonnější ale karta bude, tím více bude produkovat tepla, což znamená i odpovídající chlazení celé skříně.
Abyste teplotu grafické karty udrželi pod kontrolou, je potřeba vyřešit primárně její chlazení. Nejběžnější součástí grafik je vzduchové chlazení, které k odvádění tepla používá 1 - 3 ventilátory. Kapalinové chlazení je účinnější, ale i opravdu výrazně dražší.
Naopak u nejméně výkonných karet se můžete setkat s pasivním chlazením, kde teplo odvádí kovový blok. Pokud byste v provozu zjistili, že výkon trpí kvůli nadměrnému teplu a při zrychlení počítače např. při přetaktování potřebujete účinnější chlazení karty, můžete si pořídit výkonnější samostatné chladiče nebo do skříně přidat další ventilátory a zlepšit v ní tak proudění vzduchu.
V oblasti kompatibility je nutné zdůraznit také to, že grafická karta nakonec ovlivní i výběr pracovního monitoru. Samozřejmě nikoliv co do typu monitoru, ale spíše v souvislosti s obnovovací frekvencí a rozlišením. Ty je totiž nutné grafické kartě trochu přizpůsobit.
V praxi jde o to, že většina mainstreamových karet postačí pro běžné rozlišení (Full HD), avšak pro práci na 2K či dokonce 4K monitoru s trojcifernou hodnotou obnovovací frekvence budete potřebovat také špičkovou kartu zahrnující široké možnosti. Naopak u monitoru s 60Hz frekvencí a Full HD rozlišením nemá valný smysl připlácet za kartu se špičkovým výkonem, která se bude snažit zobrazovat pixely rychleji, než to umí obrazovka PC.
GPU jako služba je cloudový model, který poskytuje přístup ke GPU zdrojům přes internet (nabízí je např. Google). Na rozdíl od tradičního způsobu, kdy musíte fyzicky k PC připojit a udržovat grafickou kartu, s touto službou získáte požadovaný GPU výkon prostřednictvím cloudu. Tímto způsobem můžete využívat vysoce výkonné výpočetní zdroje bez nutnosti investovat do nákladné infrastruktury.
Výhodou tohoto přístupu je využívání GPU prostředků podle potřeby, a tudíž možnost pružně reagovat na různé stupně pracovní zátěže. Jako alternativní přístup to dává smysl zejména v případě, kdy potřebujete dokončit velmi náročný úkol například z oblasti hlubokého učení, vykreslování grafiky nebo různých simulací, přičemž normálně se bez takto vysokého grafického výkonu při práci obejdete. Další výhodou je efektivita vynaložených nákladů, protože platíte pouze za tak vysoký výkon, jaký zrovna používáte, a jako bonus vám odpadá i údržba jednoho kusu hardwaru.
Výběr grafické karty při sestavování stolního PC může být náročný. Postupujte při něm proto systematicky – začněte zvážením plánovaného využití počítače, projděte si hardwarové nároky používaného software a srovnávací testy modelů grafických karet ve zvolené cenové hladině, pokračujte srovnáním kompatibility s ostatními komponenty vašeho PC, a nakonec nezapomeňte ani na hlavní parametry a konektory/porty karty. Jakmile pak uvážíte, zda zvládnete odpovídajícím způsobem kartu v provozu uchladit, máte v konkrétním modelu přesně podle vašich potřeb jasno.
Grafická karta hraje zásadní roli v řadě profesionálních aplikací při 3D modelování, střihu videa nebo práci s velkými datovými soubory. Správná volba závisí na výkonu, paměti i kompatibilitě s vaším systémem. V tomto článku vám poradíme, jak se vyznat v technických parametrech a najít ideální kartu. Číst celý článek
Chcete ze svého počítače dostat maximum výkonu? Přetaktování procesoru může být způsob, jak zvýšit jeho rychlost nad standardní limity, ale přináší i určitá rizika. Co všechno obnáší tento proces, jaké jsou jeho výhody a na co si dát pozor? V článku se podíváme na klíčové faktory, které je třeba zvážit. Číst celý článek
Požadavky firem na internetové připojení se v posledních letech výrazně zvyšují a budou stoupat i nadále s pokračující digitalizací a technologickým pokrokem. K hlavním technologiím pro firemní internet v současné době patří optická síť a 5G. Pro jakou možnost se rozhodnout? Každá má své výhody i limity. Číst celý článek
Při výběru procesoru pro stolní počítač se nejčastěji rozhodujeme mezi dvěma hlavními výrobci – AMD a Intelem. Každá z těchto značek nabízí širokou škálu modelů s různým výkonem, spotřebou energie a cenou. V tomto článku porovnáme klíčové vlastnosti obou značek a pomůžeme vám s výběrem. Číst celý článek
Procesor je mozkem každého počítače a jeho správný výběr ovlivní rychlost, plynulost i celkový výkon sestavy. Na trhu existuje široká škála modelů s různým počtem jader, frekvencí a technologiemi, které mohou být klíčové pro různé pracovní úkony. V tomto článku vám poradíme, jak se v nabídce zorientovat. Číst celý článek
Operační paměť RAM patří mezi klíčové součásti každého počítače, a proto její výběr nelze podcenit. Při rozhodování o konkrétních modulech je nutné zaměřit se na kompatibilitu, kapacitu, frekvenci a latenci. Abyste při výběru zbytečně netápali, připravili jsme následující článek. Číst celý článek
