Sestavení vlastního stolního počítače vám umožní vytvořit systém přesně odpovídající vašim potřebám, a často přitom i dosáhnout lepšího poměru ceny a výkonu než u hotových sestav. Klíčem k úspěchu je ale správný výběr jednotlivých komponent a zajištění jejich vzájemné kompatibility. Tento článek vám krok za krokem ukáže, na co se zaměřit a jak postupovat, aby byl výsledek funkční a efektivní.
Pro běžnou kancelářskou práci obvykle postačí komponenty se základním až středním výkonem. Pokud však pracujete jako grafik, fotograf nebo střihač videí, budete potřebovat logicky výkonnější sestavu. Základní pomůckou přitom bude zohlednění systémových požadavků softwaru, který plánujete používat. Vždy si proto předem promyslete, co všechno chcete na počítači dělat a ověřte si, jaký hardware to vyžaduje.
Zvažte přitom i rostoucí nároky programů v budoucnu. Doporučuje se proto zvolit komponenty s mírně vyšším výkonem, než jaký software aktuálně vyžaduje. Tím si zajistíte rezervu pro budoucí potřeby a počítač se obejde delší dobu bez upgradu.
Je přitom dobré si stanovit alespoň rámcový rozpočet. Logickým cílem je najít nejlepší možný hardware, který lze za tyto peníze dostat. Počítejte však při kalkulaci se vším – jak se základními komponentami počítače (procesor, základní deska, operační paměť, úložiště, grafická karta, napájecí zdroj, skříň), tak s periferními zařízeními, které budete k práci na PC potřebovat – tedy typicky s monitorem, klávesnicí a myší.
Pokud máte nižší rozpočet, víc peněz investujte do součástek, které výkon ovlivňují nejvíc. Těmi jsou zejména procesor a grafická karta (tedy pokud dedikovanou grafickou kartu potřebujete). V případě disku i operační paměti lze pak i za menší peníze sehnat modely s velmi slušným až vynikajícím výkonem (oboje lze navíc snadno do budoucna upgradovat). U zbytku se pak snažte najít spíše komponenty s dobrým poměrem cena/výkon než nejnovější technologie s funkcemi, které reálně nevyužijete.
Výběr jednotlivých komponent na sebe navazuje. V praxi to znamená, že první a zároveň jedinou 100% svobodnou volbou je procesor. Jakmile si zvolíte konkrétní model, v dalším kroku při výběru základní desky už můžete vybírat pouze z těch modelů, které jsou s vybraným procesorem kompatibilní.
Patice procesoru na základní desce není totiž stejná pro všechny značky procesorů, ani pro jejich řady. Např. procesor AMD Ryzen 9 7950X pasuje do patice AMD AM5, ale podobně výkonný procesor Intel Core i9-13900K potřebuje patici Intel 1700. Výběr procesoru tedy vždy určuje výběr základní desky.
Následně si musíte být jistí, že typ a rychlost vybrané operační paměti odpovídají požadavkům základní desky, že zvolený zdroj napájení má dostatečný výkon pro všechny komponenty a že uvnitř skříně, kterou chcete, je dostatek místa na všechny součástky (zejména grafickou kartu a chlazení, které bývají rozměrnější).
Pozor je třeba dát i na tzv. úzká hrdla výkonu (bottleneck), kdy je u dvou úzce spolupracujících komponent zásadní rozdíl ve výkonu. Typickým příkladem jsou procesor a grafická karta. Pokud by výkon procesoru byl nedostatečný, i výkonnější grafická karta by zůstala částečně nevyužita (příkazy by zpracovávala velmi rychle a pomalý procesor by jí je nestíhal posílat). V opačném případě by zase grafika nestíhala za procesorem, což by brzdilo výkon celého PC. Pokud byste se tedy rozhodli investovat víc pouze do jedné z těchto součástek, nedávalo by to žádný smysl – procesor a grafika musí být vždy ve výkonnostním souladu.
Při sestavování počítače zkuste využít konfigurátory jako PCPartPicker, který kontroluje kompatibilitu jednotlivých komponent, či Bottleneck Calculator, který upozorní na to, zda je procesor či grafická karta úzkým hrdlem výkonu.
Procesor je "mozkem" počítače a určuje, jak rychle bude PC zpracovávat jednotlivé úlohy. V současnosti na trhu dominují prakticky jen 2 značky – Intel a AMD. Intel většinou nabídne lehce vyšší výkon na jedno jádro, AMD zase vyšší mnohojádrový výkon. To, jakou značku zvolíte, je proto čistě na vašich preferencích.
Hodí se ale vědět, že AMD vám může do budoucna nabídnout jednu praktickou výhodu, která vám zároveň i ušetří peníze. Pokud se totiž v budoucnu rozhodnete pořídit si výkonnější AMD procesor, pravděpodobně to nebude vyžadovat výměnu základní desky. U Intelu toto neplatí, protože poměrně často mění patice procesoru a ty staré jsou s novými procesory navzájem nekompatibilní.
Výkonnostní třídu pak volte podle toho, jak náročnou práci hodláte na PC vykonávat:
AMD Athlon, Intel Pentium, Intel Celeron – základní a nejméně výkonné třídy, vhodné pouze pro čistě kancelářské PC.
AMD Ryzen 3, Intel Core i3 – lepší výkon, avšak stále třídy vhodné spíše pro kancelářskou práci.
AMD Ryzen 5, Intel Core i5 – středně náročná práce, minimální základ pro grafické práce.
AMD Ryzen 7 a 9, Intel Core i7 a i9 – velmi výkonné procesory pro hráče, profesionály, střihače videí nebo lidi, kteří pracují s 3D grafikou.
AMD Threadripper – třída od AMD s ultimátním výkonem určená do exkluzivních PC sestav.
Pokud máte na výkon procesoru specifičtější požadavky (třeba kvůli již zmíněným nárokům určitého programu, který chcete používat), bude důležité pohlídat si, aby je vybraný model opravdu splňoval. Těmi nejdůležitějšími parametry procesorů jsou vždy počet jader a frekvence.
Jak již víte, základní desku budete vybírat podle toho, jaký jste zvolili procesor. Odpovídat musí nejenom socket (patice, do které procesor fyzicky zapojíte), ale také čipset. Ten se stará o komunikaci mezi procesorem a ostatními komponenty počítače a musí jej podporovat jak procesor, tak základní deska.
V praxi to tedy může vypadat například tak, že pokud se rozhodnete pro procesor AMD Ryzen 5 5600X, pak dostanete na výběr z desek, které mají socket AM4 a podporují čipset AMD B550, A520 nebo X570.
Konkrétní modely základních desek se pak mohou lišit v důležitých parametrech, jakými jsou například formát (ATX, micro ATX, mini-ITX, extended ATX), podporovaný typ RAM paměti či počet slotů pro RAM. Zde je nutné vybírat tak, aby parametry základní desky odpovídaly vašim potřebám (např. počet slotů pro RAM ovlivní celkovou kapacitu RAM paměti a její budoucí rozšiřitelnost, podporovaný typ RAM bude udávat její frekvenci a výkon apod.).
Od formátu základní desky se zase bude odvíjet požadovaná velikost skříně a také nabídka různých slotů. Dražší modely desek se od těch levnějších liší zpravidla právě v nabídce různých slotů, což umožňuje snadný upgrade počítače v budoucnosti.
Těmi nejdůležitějšími sloty na deskách jsou:
PCI Express – PCIe x16 (sloty pro výkonné grafické karty), PCIe x8/x4 (sloty pro grafiky s nižším výkonem), PCIe x1 (sloty pro drobné karty, například zvukovou). Vždy se ujistěte, že základní deska má těchto slotů dostatek pro všechny komponenty, které do ní chcete zapojit (zejména v případě, že hodláte zapojovat grafické karty do série).
SATA – sloty pro zapojení pevných disků. Základní desky jich mívají hned několik.
M.2 – sloty určené pro SSD disky. Mají vyšší datovou propustnost než SATA sloty. Pro rychlý SSD disk je proto M.2 slot na desce nutností, může jich být i více pro víc disků.
Velmi zjednodušeně řečeno se vždy z nabídky desek snažte vybrat takovou, která nabídne co největší počet PCIe linek a SATA či M.2 slotů. Případný budoucí upgrade bude o to snadnější.
Výběr RAM paměti se bude odvíjet od parametrů základní desky. V první řadě vás bude u paměti zajímat její generace. V současnosti je standardem typ DDR4, který pracuje s frekvencemi 2133 - 4266 MHz. Vyšší třídou je rychlejší typ DDR5. Setkat se však ještě můžete i se starším standardem DDR3 na frekvencích 800 - 2133 MHz (ta je však použitelná už pouze na kancelářskou práci). Základní deska musí podporovat vámi zvolený typ paměti.
U stolního počítače pak preferujte zásadně typ DIMM (Dual in-line module). Typ SODIMM (Small outline dual in-line module) je totiž určen pro notebooky.
Co se týče kapacity, při výběru se můžete orientovat podle následující pomůcky:
8GB RAM vám poslouží pouze na kancelářskou práci.
16GB RAM bude vhodná při práci v náročnějších aplikacích. Představuje také základ pro grafické práce.
32GB RAM je řešením pro profesionální práci v náročných programech. Využijete ji při práci v AutoCAD aplikacích, střihu videa a podobných náročnějších grafických pracích.
64GB RAM je špičkou, kterou lze aktuálně naplno využít zřejmě jenom při střihu videa.
Pokud budete pořizovat větší kapacitu pamětí ve více RAM modulech, bude vás zajímat ještě vliv zapojení pamětí na výkon. Typicky základní deska disponuje hned několika sloty pro RAM moduly. Pokud plánujete používat počítač pouze na nenáročnou kancelářskou práci, bude vám stačit jeden modul o kapacitě např. 8 GB. V případě, že budete chtít využít více modulů (např. 2x 16 GB), kupujte je vždy v setu (typicky se jedná o kit 2 či 4 identických paměťových modulů).
Díky tomu budete moci používat tzv. vícekanálové zapojení, které zvyšuje datovou prostupnost. Uvádí se, že u renderování videí tento typ zapojení zvýší výkon o 3 – 20 % a u 3D simulací běžných v CAD programech pak až o 30 %.
Pokud má základní deska dostatek slotů, další RAM moduly můžete přikoupit i kdykoliv v budoucnosti a počítač tak velmi snadno zrychlit. Typicky se toto zrychlení projeví tím, že můžete mít otevřeno více programů, aniž by práce na počítači ztrácela na plynulosti. Vždy však dbejte na to, aby nové moduly měly stejné parametry jako ty stávající - tzn. stejnou frekvenci, latenci, časování i kapacitu. Pokud si chcete být jistí vzájemnou kompatibilitou, nahraďte starý modul setem dvou nových identických pamětí.
Pokud si nepamatujete, jaký typ paměti máte v počítači, existuje několik způsobů, jak hardware v PC zjistit.
V první řadě se při výběru grafické karty zaměřte na její rozměry – ty nejsou totiž nijak standardizovány. Čím bude karta větší, tím rozměrnější počítačovou skříň budete potřebovat. Dále se pak zaměřte na konektory na vybrané základní desce.
V současnosti se karty zapojují do PCIe slotů. Pokud jich chcete zapojit více, slotů musíte mít dostatek. Různé desky mohou přitom podporovat různé verze rozhraní PCI Express, ty však jsou mezi sebou kompatibilní.
Důležitý je též příkon karty (podle něj a příkonu ostatních komponentů se bude později odvíjet volba zdroje). Co se týče kompatibility s procesorem, grafické karty jsou kompatibilní s jakýmkoli modelem. Je však potřeba dbát na to, aby na tom byly výkonnostně podobně (kvůli výše popsané situaci, kdy by slabší procesor mohl výkonnou grafiku brzdit a naopak).
Toto odpadá v případě, kdy se rozhodnete pro integrovanou grafickou kartu, která je už součástí procesoru. S ní si však vystačíte pouze v případě čistě kancelářského a běžného využití (surfování po Internetu, sledování filmů apod.). V situacích, kdy potřebujete vyšší grafický výkon, bude dedikovaná grafická karta nutností.
Nezapomeňte pravidelně aktualizovat ovladače dedikovaných grafických karet. Na rozdíl od jiných komponent vychází nové ovladače poměrně často (klidně i jednou za měsíc).
Při výběru konkrétního modelu grafické karty je pak nutné pohlídat si ty nejdůležitější parametry, které udávají její výkon – tedy zejména velikost a typ grafické paměti a výkon konkrétního grafického čipu v rámci generace (poznáte jej z modelového označení).
Co se týče úložiště, jeho rychlost je nezbytná pro zkrácení doby načítání a zlepšení odezvy systému. Z tohoto důvodu v dnešní době již nemá smysl uvažovat o něčem jiném, než je SSD disk. Základem je proto SSD NVMe disk, který se připojuje do M.2 slotu na základní desce. Ve srovnání s HDD, ale i SATA SSD, nabídne výrazně kratší čas spouštění a načítání, ale i životnost disku.
Co se týče kapacity, naprostým základem pro chod systému, vytížení aplikacemi a ukládání dat je 256 - 512 GB. Pro grafickou tvorbu či práci s videem bude vhodná vyšší kapacita – alespoň 1 - 2 TB.
Pokud to vaše základní deska umožňuje, v počítači můžete mít i více SSD či HDD disků. Pokud je váš rozpočet omezenější, vyzkoušet můžete i kombinaci SSD a HDD (SSD na systém a software a HDD jako velkokapacitní úložiště pro data).
Při prodeji starého PC nezapomeňte z disku bezpečně smazat veškerá data. Běžné smazání totiž nestačí a soubory je možné obnovit i po naformátování disku.
Napájecí zdroj do počítače budete v první řadě vybírat podle toho, jaký je jeho maximální výkon (W). Ten musí být dostatečný pro všechny vaše komponenty. Nejvíc si zabere grafika a procesor, ostatní komponenty potřebují podstatně méně energie.
K potřebnému výkonu se můžete dostat několika způsoby. Buď se můžete orientovat podle doporučení výrobců (do vyhledávače stačí zadat název konkrétního modelu grafické karty a k tomu připsat „doporučený zdroj“), nebo si můžete požadovaný výkon zdroje spočítat (s tím vám pomohou specializované webové stránky, například Outer Vision, či přímo weby výrobců zdrojů, např. BeQuiet PSU Calculator či Seasonic Wattage Calculator).
Vždy je také vhodné, pokud má zdroj alespoň 100W výkonnostní rezervu. Pomůže to při maximálním zatížení procesoru či grafické karty a také to usnadní případný upgrade komponent v budoucnosti.
Dále si při výběru zdroje dejte pozor na jeho certifikaci. Používá se hodnocení 80 Plus, které udává, jak je zdroj účinný. Čím je kategorie vyšší, tím víc elektrické energie dokáže zdroj využít k napájení počítače. Dále certifikace hraje roli i ve spotřebě PC – u 2 zdrojů se stejným výkonem, ale jinou účinností, bude ten účinnější spotřebovávat méně elektrické energie.
Zdroje jsou podle certifikace 80 Plus děleny do těchto kategorií:
U PC skříně je nejdůležitější pohlídat si, aby se vám do ní vešla základní deska. Největší typ skříně Big Tower je kompatibilní se všemi běžnými formáty desek – ATX, rozšířeným ATX, mATX či mITX. Pojme rozměrné komponenty a klidně několik grafických karet. Midi Tower je stále prostorná a můžete do ní vložit desky ATX, mATX a mITX. Do Mini Tower se vám vejde už pouze mATX či mITX a do Mini ITX skříně pouze mITX. Tyto menší formáty skříní už mohou mít také menší možnosti chlazení, proto nejsou úplně vhodnou volbou pro výkonnější sestavy.
Detailněji se tomuto tématu věnujeme v článku Jak vybrat počítačovou skříň.
Před výběrem skříně nezapomeňte zohlednit také délku grafické karty a výšku chladiče procesoru. Tyto komponenty by hlavně u kompaktnějších skříní mohly svými rozměry způsobit problém.
Chlazení je nejdůležitější zejména u výkonnějších systémů. V tomto případě potřebujete od skříně co nejvyšší počet pozic pro chladicí prvky – ventilátory či radiátory vodních chladičů.
Základem bývá vzduchové chlazení - tzv. předozadní proudění vzduchu, kdy přední ventilátor vzduch nasává a zadní odvádí. To se ale může lišit podle rozmístění jednotlivých komponent, a proto se hodí mít pozice pro ventilátory ve všech stěnách skříně.
Abyste měli dobrý přehled o tom, jaké možnosti chlazení skříň nabízí, ve specifikacích vždy hledejte rozměry kompatibilních ventilátorů nebo informace o radiátorech vodního chlazení (pokud se rozhodnete přidat do skříně i toto řešení chlazení).
Nakonec nemůžete opomenout ani chladič procesoru. Standardně se používá CPU ventilátor a o chlazení se stará spolu s ostatními ventilátory po stěnách skříně.
Výkonnější sestavy ale mohou vyžadovat kapalinový chladič CPU, který odvádí teplo účinněji. Ideálním řešením je v tomto případě chladič typu all-in-one. Jde o utěsněný chladicí systém, který se dodává smontovaný a naplněný chladicí kapalinou. Nelze jej nijak upravovat, ale jeho instalace je snadná. Alternativu pak představuje nákup jednotlivých součástí vodního chlazení zvlášť a jejich sestavení na míru – to ale vyžaduje značnou dávku znalostí a hodně práce. O optimální proudění vzduchu se ani v případě kapalinového chladiče není třeba obávat – postarají se o něj ventilátory ve skříni.
Chlazení je faktorem, který při sestavení PC nemůžete zanedbat. Jinak byste se mohli setkat s vysokou teplotou CPU a GPU, což by v lepším případě znamenalo nižší výkon a v horším fyzické poškození drahých komponent. Proto je předem nutné pečlivě zvážit, kolik vaše sestava bude produkovat tepla, a zda si vystačíte se standardním vzduchovým chlazením, nebo budete potřebovat pokročilejší vodní.
Při výběru komponent na PC je ze všeho nejdůležitější požadovaný výkon a jejich vzájemná kompatibilita. Jedna volba vyšší úrovně přímo ovlivňuje následující volbu nižší úrovně a určuje nabídku konkrétních kompatibilních modelů dalších komponent. Při jejich výběru je proto potřeba postupovat maximálně opatrně a ověření kompatibility věnovat dostatek času.
Počítačová skříň představuje základní element každé počítačové sestavy. Nejde o pouhou „krabici“, do které byste jednotlivé komponenty pouze schovali. Naopak – dobrá skříň musí efektivně odvádět teplo, pracovat co možná nejtišeji a umožnit snadný přístup. Číst celý článek
Sestavení vlastního stolního počítače vám umožní vytvořit systém přesně odpovídající vašim potřebám. Klíčem k úspěchu je ale správný výběr jednotlivých komponent a zajištění jejich vzájemné kompatibility. V následujícím článku si řekneme, jak na to. Číst celý článek
Abyste si vybrali monitor, který přesně splní vaše požadavky, je důležité pochopit rozdíly mezi jednotlivými technologiemi. V našem článku vám proto přiblížíme specifika jednotlivých druhů nejběžnějších obrazovek a poradíme, jak zvolit tu pravou. Číst celý článek
Datové úložiště NAS je pohodlným způsobem, jak ukládat a sdílet data v menších a středních firmách. Jaké jsou rozdíly mezi modely a na co se při výběru zaměřit? V našem článku vám poradíme, jak si vybrat NAS, který bude spolehlivě sloužit dlouhá léta. Číst celý článek
Záložní zdroj UPS je nezbytnou součástí výbavy každé menší či větší firmy. V případě výpadku elektrického proudu totiž dokáže napájet připojená zařízení po několik dalších minut, což vám poskytne dostatek času k tomu, abyste uložili všechnu rozdělanou práci. Číst celý článek
Znalost vašeho hardware, jako je základní deska, paměť RAM, grafická karta, či procesor, může být klíčová při upgradu, řešení problémů nebo instalaci nových ovladačů. V tomto článku vám proto ukážeme jednoduché způsoby, jak si informace o vašem hardware snadno zjistit. Číst celý článek
