Chcete ze svého počítače dostat maximum výkonu? Přetaktování procesoru může být způsob, jak zvýšit jeho rychlost nad standardní limity, ale přináší i určitá rizika. Co všechno obnáší tento proces, jaké jsou jeho výhody a na co si dát pozor? V článku se podíváme na klíčové faktory, které je třeba zvážit, než se do přetaktování pustíte.
V podstatě je přetaktování proces, při kterém je taktovací frekvence procesoru zvyšována nad rámec jeho výchozího nastavení, což mu umožňuje provádět více výpočtů za sekundu. Tím je dosažen vyšší výkon celého počítače při úlohách, které jsou náročné na výkon procesoru – tedy například střihu videa, 3D vykreslování, složitých výpočtech či hraní her.
Velmi zjednodušeně řečeno tedy přetaktováním procesoru řeknete, aby pracoval intenzivněji a rychleji, než byl navržen. To může vést k výraznému zvýšení výkonu, ale na druhé straně také k řadě rizik. Na začátku je proto potřeba pečlivě zvážit všechna pro i proti a při samotném přetaktování pak postupovat velmi opatrně.
Z praktické stránky pak přetaktování funguje tak, že nejdříve stanovíte aktuální základní výkon pomocí nástrojů pro benchmarking, poté pomocí softwarových úprav změníte násobič a napětí procesoru, a následně PC důkladně testujete a hledáte nejlepší rovnováhu mezi zlepšením výkonu a stabilitou systému (přičemž stále sledujete kritické údaje, jako je napětí a teplota procesoru či spotřeba energie).
Úspěšné přetaktování a zrychlení procesoru vám může přinést hned několik zásadních výhod:
Druhou stranu mince představují nevýhody a rizika, která jsou s přetaktováním spojená:
Jak vidíte, přetaktování sice může zvýšit výkon a prodloužit životnost i u staršího procesoru, avšak zde je na místě zvážit, do kdy to dává smysl a kdy se už více vyplatí upgrade procesoru. Zjednodušeně řečeno se vyplatí přetaktovat do té doby, kdy máte pod teplotním limitem procesoru a poměrem stabilita vs výkon alespoň nějaký „manévrovací prostor“ (tedy dokud ještě můžete z procesoru vyždímat nějaký výkon navíc bez toho, aby se systém výrazně přehříval nebo neustále padal).
Pokud se naopak dostanete do následujících situací, spíše než přetaktování, už dává smysl upgrade CPU:
Navíc je třeba počítat také s tím, že rozumný předpoklad nárůstu výkonu po přetaktování je 10-20 % (30 % jsou extrémní případy). Při výrazně starších procesorech s nízkou frekvencí tak může nárůst výkonu získaný přetaktováním představovat jen zanedbatelnou položku. Je tedy na vás rozlišit, zda se to u vašeho konkrétního procesoru ještě vyplatí či nikoli.
Dále je důležité vědět, že výraznější prostor pro přetaktování a zrychlení mohou většinou nabídnout pouze procesory do stolního PC. Pokud přemýšlíte o tom, že byste přetaktovali procesor v notebooku, pak pravděpodobně narazíte na problém. Málokterý mobilní procesor to umožňuje, a i pokud ano, kvůli stísněnému prostoru v notebookovém šasi a omezeným možnostem chlazení téměř žádný z nich nemá takovou tepelnou rezervu, aby bylo přetaktování proveditelné v praxi.
Začátečníkům, ale ani pokročilejším, se proto v případě notebooků přetaktovávat CPU obecně nedoporučuje. Vyhněte se mu také v případě takových stolních sestav, které jsou postaveny v malých skříních a nenabízí dodatečné možnosti pro efektivnější řešení chlazení uvnitř jejich omezeného prostoru.
Veledůležitou komponentou, která kromě procesoru ovlivňuje stabilitu při přetaktování nejvíce, je základní deska počítače. Určitou roli sehrávají samozřejmě také paměti RAM (rychlost a časování pamětí mohou významně ovlivnit výkon procesoru) a napájecí zdroj (zdroj musí být výkonný a musí stíhat dodávat přetaktovanému procesoru dostatek energie), význam základní desky je však klíčový.
Pro stabilní přetaktování je proto nutností dostatečně výkonná a robustní základní deska s kvalitními moduly regulátorů napětí (VRM), která přetaktování podporuje (u AMD jsou to desky s předponou B nebo X a u Intelu zase „Z desky“). Musíte totiž myslet na to, že přetaktování zvýší spotřebu energie – deska tudíž musí mít dostatek VRM modulů, které takový průtok zvládnou. Na desce s nedostatečným množstvím nebo kvalitou VRM modulů budou tyto moduly dosahovat nebezpečně vysokých teplot, což může mít za následek nestabilitu celého systému.
Chcete vědět, zda váš procesor a vaše základní deska přetaktování podporuje? Zjistěte, jaký máte v PC hardware.
A jelikož se celé přetaktování CPU točí kolem teplot, další komponentou, která výrazně ovlivňuje stabilitu celého systému, je chladič. Jeho výkon musí být dostatečný na to, aby zvládl uchladit zvýšenou hodnotu TDP procesoru.
Při srovnání AMD vs Intel rychle zjistíte, že obě značky nabízí podobné možnosti a v přetaktování se mezi sebou velmi neliší. Zásadní je, aby procesor přetaktování podporoval (téměř všechny modely AMD Ryzen a modely s označením K od Intelu). Některé modely pak mohou být pro přetaktování vhodnější než jiné (omezený prostor k přetaktovávání mají zejména modely s 3D V-Cache od AMD).
Pokud je váš procesor pro přetaktování vhodný, postup je bez ohledu na značku velmi podobný. Hlavní rozdíl spočívá v softwarové výbavě – zatímco k přetaktování procesoru od Intelu použijete Intel Extreme Tuning Utility neboli Intel XTU, pro CPU od AMD budete potřebovat AMD Ryzen Master.
Intel XTU nabízí spoustu nastavení k vyladění a také poskytuje užitečné statistické informace. Hodí se proto i v případě, že se na změnu taktování procesoru nechystáte – tato utilita vám nabídne množství informací o vašem systému. AMD Ryzen Master nabízí podobné možnosti, ale používat jej lze pouze na desktopech, pro mobilní procesory je tento program zablokován.
Intel XTU či AMD Ryzen Master samozřejmě nejsou veškerou softwarovou výbavou, kterou budete k přetaktování CPU potřebovat. Kromě jednoho z těchto programů se neobejdete také bez dalších programů.
Pokud přemýšlíte, jak zvýšit výkon procesoru a přetaktovat jej co nejrychlejším a nejjednodušším způsobem, odpovědí je automatické přetaktování. Utility od Intelu či AMD nebo jiný specializovaný software provedou celý proces za vás a procesoru nastaví takovou frekvenci i napětí, u které předpokládají, že je zvládne „uchladit“ (v programech je potřeba hledat položku s názvem jako Auto OC či Auto overclocking).
Pokročilejším uživatelům, kteří se nebojí provádět úpravy ve frekvenci a napětí CPU ručně, ale může více vyhovovat manuální přetaktování. Umožní totiž vyždímat z procesoru i tu poslední kapku výkonu navíc. Manuální přetaktování a ruční úpravy frekvence i napětí CPU můžete provádět jednak pomocí zmíněného softwaru Intel XTU/AMD Ryzen Master, ale také po vstupu do BIOSu. V něm je přetaktování sice méně pohodlné a časově náročnější než v utilitách od výrobců procesorů, avšak odměnou jsou ještě lepší možnosti přizpůsobení (tudíž i možnost nastavit ještě vyšší taktovací frekvenci).
Vstupovat do BIOSu a provádět tam jakékoli úpravy se však důrazně doporučuje pouze v tom případě, že se v něm vyznáte a přesně víte, co děláte. Je to proto postup pro zkušenější uživatele. Pro začátečníky v přetaktování je mnohem lepší a bezpečnější variantou přetaktování v utilitách výrobců CPU.
Jak jsme si již řekli, přetaktování CPU v některých případech představuje efektivní způsob, jak zrychlit počítač, avšak cenou za nárůst výkonu je zvýšená spotřeba energie i výrazně větší produkce tepla. Už předem je proto potřeba vyřešit chlazení, abyste se pohybovali v přijatelných teplotních limitech – do přibližně 85 °C u starších modelů procesorů a do 95 °C u těch novějších.
Je tedy zřejmé, že standardní chladič dodávaný k procesoru v tomto případě nestačí. Už pro mírnější přetaktování budete potřebovat kvalitní a vysoce výkonný vzduchový chladič. Pro agresivnější přetaktování už ale ani toto stačit nemusí a v takovém případě se neobejdete bez systému kapalinového chlazení – ať už v podobě AIO (all in one – hotový a uzavřený chladicí vodní systém) nebo vlastní smyčky vodního chlazení, kterou si postavíte (ta je vhodná pro zkušenější uživatele – cenou za složitější postup její instalace je nejvyšší možný chladicí výkon).
Efektivní chlazení procesoru jeho chladičem je pak dále vhodné podpořit optimálním prouděním vzduchu v dostatečně velké počítačové skříni pomocí strategicky rozmístěných ventilátorů. Myslete i na to, že před přetaktováním i po něm ještě více vzrůstá důležitost pravidelného čištění PC od prachu pro dobré proudění vzduchu. A pokud je váš konkrétní model CPU již starší, před přetaktováním není na škodu ani přepastování procesoru (výměna teplovodivé pasty).
Vedle přehřívání PC je při přetaktování nejzávažnějším rizikem nestabilita systému. Té lze kromě kvalitního chlazení předejít tak, že budete během přetaktovávání postupovat opatrně a s realistickým očekáváním.
Taktovací frekvenci proto zvyšujte po malých krocích a po každé úpravě otestujte teplotu i stabilitu. Extrémnímu přetaktování se raději vyhněte a místo toho se zaměřte na 10 - 20% nárůst výkonu (nižší, ale stabilní přetaktování je vždy lepší než vyšší, ale nestabilní).
Pro zachování stability se nevyhnete ani navýšení napětí – zde opět postupujte pouze po velmi malých navýšeních a mějte na paměti maximální teplotu i doporučený rozsah napětí, které můžete pustit do konkrétního modelu procesoru. Tímto způsobem se pokuste najít nejlepší možnou rovnováhu mezi nárůstem výkonu procesoru a jeho teplotou i stabilitou.
Jakmile budete s výsledkem spokojení, použijte výše zmíněný software pro zátěžové testy CPU a otestujte, zda je systém pod vysokou zátěží stabilní. Tyto testy je vhodné provádět po dobu několika hodin – tímto způsobem můžete potenciální problémy odhalit dříve, než se stanou kritickými.
Pokud zjistíte, že přetaktování způsobilo nestabilitu a pády systému, máte v podstatě pouze 2 možnosti, co udělat:
Jakmile dosáhnete stabilního přetaktování, vždy mějte na paměti 3 důležitá doporučení:
Přetaktování procesoru není tak odstrašujícím úkonem, jak by se mohlo méně zkušeným uživatelům na první pohled zdát. Vyžaduje však notnou dávku času, trpělivosti i opatrnosti a také instalaci velmi kvalitního chlazení. Pokud však vše provedete správně, vaší odměnou bude reálný a pozorovatelný nárůst výkonu počítače, díky kterému se většinou přetaktovat vyplatí.
Chcete ze svého počítače dostat maximum výkonu? Přetaktování procesoru může být způsob, jak zvýšit jeho rychlost nad standardní limity, ale přináší i určitá rizika. Co všechno obnáší tento proces, jaké jsou jeho výhody a na co si dát pozor? V článku se podíváme na klíčové faktory, které je třeba zvážit. Číst celý článek
Požadavky firem na internetové připojení se v posledních letech výrazně zvyšují a budou stoupat i nadále s pokračující digitalizací a technologickým pokrokem. K hlavním technologiím pro firemní internet v současné době patří optická síť a 5G. Pro jakou možnost se rozhodnout? Každá má své výhody i limity. Číst celý článek
Při výběru procesoru pro stolní počítač se nejčastěji rozhodujeme mezi dvěma hlavními výrobci – AMD a Intelem. Každá z těchto značek nabízí širokou škálu modelů s různým výkonem, spotřebou energie a cenou. V tomto článku porovnáme klíčové vlastnosti obou značek a pomůžeme vám s výběrem. Číst celý článek
Procesor je mozkem každého počítače a jeho správný výběr ovlivní rychlost, plynulost i celkový výkon sestavy. Na trhu existuje široká škála modelů s různým počtem jader, frekvencí a technologiemi, které mohou být klíčové pro různé pracovní úkony. V tomto článku vám poradíme, jak se v nabídce zorientovat. Číst celý článek
Operační paměť RAM patří mezi klíčové součásti každého počítače, a proto její výběr nelze podcenit. Při rozhodování o konkrétních modulech je nutné zaměřit se na kompatibilitu, kapacitu, frekvenci a latenci. Abyste při výběru zbytečně netápali, připravili jsme následující článek. Číst celý článek
Výběr správné základní desky ovlivňuje kompatibilitu procesoru, paměti RAM i dalších komponent a určuje tak výkon i možnosti rozšíření v budoucnu. V tomto článku se podíváme na všechny důležité faktory, které vám pomohou vybrat ideální základní desku pro váš počítač. Číst celý článek
