Jak vybrat procesor do notebooku

Výběr nového notebooku je vždy spojen s hodnocením a porovnáváním celé řady jeho jednotlivých komponent. Mezi ty nejdůležitější, které při výběru rozhodně nemůžete zanedbat, patří procesor. V následujícím článku vám proto poradíme, jak vybrat ten nejlepší přesně podle vašich potřeb.

Proč je procesor důležitý?

Procesor, nebo chcete-li Central Processing Unit (CPU), je hlavní výpočetní jednotkou a mozkem notebooku. Veškeré zpracovávání příkazů, které notebooku zadáte, jde právě přes něj. Je to tedy řídicí jednotka, která kromě své vlastní výpočetní činnosti současně předává příkazy i ostatním komponentům v notebooku.

Zjednodušeně řečeno tedy výkon procesoru udává výkon a rychlost samotného zařízení. Ten se samozřejmě dále odvíjí i od výkonu ostatních komponent, procesor v něm ale hraje jednu z nejdůležitějších rolí. 

Požadavky na procesor dle aktivity

V první řadě je třeba si ujasnit, jakou činnost budete na notebooku primárně vykonávat. Pokud se nechcete ponořit do technických detailů, můžete se pro zjednodušení při výběru řídit následujícím rozdělením.

• Pokud vybíráte pracovní notebook na běžné kancelářské činnosti, vystačit byste si měli s procesorem Intel Core i5 či AMD Ryzen 5 se 4 jádry (případně pouze Intel Core i3 nebo AMD Ryzen 3).
• V případě notebooku na editaci fotografií byste u procesoru měli chtít alespoň 6 jader a frekvenci ideálně 2,5-3,5 GHz.
• Pokud hledáte notebook na střih videa, vyplatí se vám 6-8 jader a frekvence kolem 4 GHz. Pohybovat se tedy budete v třídách Intel Core i7 či AMD Ryzen 7 (to samé pak platí v případě notebooků pro grafiky, kteří provádějí náročnější 3D grafické práce).
• Vysokou frekvenci kolem 4 GHz musí mít také procesor v notebooku pro architekty. Čím novější bude generace a čím vyšší bude výkonnostní třída procesoru, tím samozřejmě lépe.

Přitom je důležité počítat i s určitou výkonnostní rezervou, aby vám notebook morálně rychle nezastaral (tzn. nepřestal brzy výkonově stačit nárokům nejnovějších programů).

Hlavní parametry procesoru

Samozřejmě takto obecné doporučení nemusí každému stačit. Pojďme se proto podívat na ty nejdůležitější parametry, které byste u procesorů měli sledovat.

Výrobní technologie

Obecně sice platí, že novější generace procesorů jsou lepší a výkonnější, tak jednoduché to ale není. Úzce to totiž souvisí s tím, jak novou generaci výrobce vylepší a jakou výrobní technologii při tom použije.

V praxi jde o to, zda výrobce přejde na větší miniaturizaci. Tu udává údaj v nm (nanometr). Čím je totiž hustota roztečí tranzistorů vyšší, tím je u procesoru výkon vyšší a spotřeba nižší. Vždy je tedy výkonnější ten procesor, u kterého je toto číslo nižší (protože tím pádem je již zmíněná hustota vyšší).

V noteboocích mají nejnovější procesory AMD tento údaj na 5 nm (7. generace s architekturou Zen 4) nebo dokonce na 4 nm (8. generace s architekturou Zen 5). Stejná hodnota 4 nm pak platí také pro nejnovější 14. generaci Intelu, ale pouze v případě procesorů s kódovým označením Meteor Lake (Raptor Lake Refresh využívá oficiálně 10nm technologii, ačkoli ve všech důležitých parametrech odpovídají tyto procesory 7 nm).

Počet jader a vláken

S počtem jader je to jednoduché – čím je jich více, tím je procesor výkonnější, protože může zpracovávat více úloh současně bez toho, aby mezi nimi musel přepínat. Většinou ale vyšší počet jader znamená také vyšší spotřebu energie.

Absolutním základem jsou dnes i pro kancelářskou práci alespoň 4 jádra. Pokud však vybíráte notebook pro náročnější činnost, například střih videa, ideálních bude 8 jader.

Kromě počtu jader je ale potřeba sledovat také počet vláken. Mnoho notebooků totiž může mít procesor s dvojnásobným počtem vláken, než je počet jader (například 4jádrový procesor s 8 vlákny). Vlákno pak poukazuje na schopnost jádra pracovat na 2 úlohách současně.

Tímto způsobem uživatel notebooku vytěží z jednoho jádra více výkonu. Počet vláken ale berte pouze jako doplňkovou informaci, protože ačkoli je efekt vyššího počtu vláken znatelný, 8jádrový procesor s 8 vlákny bude vždy výkonnější, než 4jádrový procesor s 8 vlákny.

Frekvence procesoru a její přetaktování

S vyšší frekvencí procesoru stoupá také jeho výkon. Údaj se udává v GHz a určuje počet operací, které procesor vykoná za časovou jednotku. Jako takový absolutní základ lze označit rozmezí 2-2,5 GHz. 3 GHz je pak průměr a výkonné notebooky pro náročné činnosti mívají přes 3,5 GHz.

Do údaje o frekvenci ale opět zasahuje také výrobní technologie procesoru. Ty novější mají při stejné frekvenci mírně vyšší výkon, takže procesor s novější technologií může být i při mírně nižší frekvenci stejně rychlý nebo dokonce rychlejší než procesor s vyšší frekvencí, ale starší technologií.

S frekvencí dále souvisí také případná možnost tzv. přetaktování procesoru. Je to sice jedna z možností, jak zrychlit počítač, obecně se ale v noteboocích přetaktování procesoru kvůli omezeným možnostem chlazení příliš nedoporučuje, jelikož by mohlo způsobit přehřívání notebooku.

Pokud se procesor přetaktuje, zvýší se tím právě jeho frekvence. Ta je totiž odvozená od frekvence sběrnice a určuje jí násobič. Násobič ale ve většině případů bývá v noteboocích uzamčený, a tyto notebooky tudíž možnost přetaktování procesoru nenabízí. Pokud s tímto procesem máte zkušenosti a v minulosti jste už přetaktovávali, musíte se už předem přesvědčit o tom, zda vám tuto možnost nabídne i nový notebook.

​Turbo funkce

Důležitým údajem o procesoru je také to, zda zahrnuje turbo režim (u Intelu známý pod označením Turbo Boost a u AMD jako Turbo Core). Jedná se o schopnost po omezenou dobu přejít do vyšší frekvence za účelem zvýšení výkonu. Jde tedy v podstatě o automatické přetaktování. Tuto funkci může procesor využít ve chvílích, kdy na notebooku provádíte činnost, která je náročnější na výpočetní výkon.

Důležitý je ale také opačný údaj – ten o minimální frekvenci, kterou procesor umí. Do té se sám podtaktuje ve chvílích nečinnosti, čímž přejde do úspornějšího stavu a vám tak pomůže snížit spotřebu energie.

Cache paměť

Vyrovnávací paměť procesoru neboli cache berte jako doplňkový parametr. Jde o paměť, která je uvnitř procesoru a je extrémně rychlá. Zajišťuje velmi rychlý přístup k nejčastěji používaným datům, protože procesor je nemusí načítat z RAM paměti, která je násobně pomalejší než cache. Dělí se na vrstvy L1 až L3. Jednička je obvykle tou nejrychlejší a nejmenší mezipamětí, trojka zase nejpomalejší a největší.

U výkonných moderních procesorů se jedná o paměť s kapacitou v desítkách MB – například 16 nebo 24 MB. Platí zde jednoduchá rovnice – čím větší cache, tím lépe. Konkrétní hodnota údaje se ale dost odvíjí od celkového výkonu procesoru – čím je výkonnější procesor, tím bude větší i paměť cache.

Intel vs AMD

Když vybíráte nový notebook, ve velké většině případů se u procesoru musíte rozhodnout mezi značkami Intel a AMD. Srovnat procesory Intel a AMD ale není úplně jednoduché, jelikož obě značky zahrnují širokou nabídku procesorů různých výkonnostních tříd i generací. Jedno však mají společné – dělí procesory na stejné výkonnostní třídy.

U Intelu je to Core i3, Core i5, Core i7 a Core i9. Procesory AMD jsou rozděleny na Ryzen 3, Ryzen 5, Ryzen 7 a Ryzen 9. 3 v obou případech znamená základní výkon na nenáročné úlohy, 5 střední výkon, 7 vyšší výkon a 9 velmi vysoký výkon.

Právě zde ale vstupuje do hry také generace procesoru. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi spočívají ve změnách výrobní technologie, zvýšení výkonu a obvykle taky v nových možnostech konektivity. Výrobci generace označují číslováním. Co se týče notebooků, nejnovější procesory od Intelu jsou aktuálně 14. generací, u Ryzenů od AMD se pak jedná o 8. generaci (takových notebooků ale zatím mnoho není, nejrozšířenější je stále 7. generace).

Generaci procesoru vždy snadno poznáte z označení procesoru. U Intelu se jedná o dvě čísla hned za výkonnostní třídou – například podle označení Intel Core i9 13905H nebo Intel Core i7 13850HX ihned víte, že jde o 13. generaci. U AMD je to pak první číslo za výkonnostní třídou (tedy například AMD Ryzen 9 6900HX je 6. generací).

Pro úplnost uvádíme seznam generací, které se v současné době objevují v noteboocích nejčastěji:

• Tiger Lake – 11. generace Intelu,

• Alder Lake – 12. generace Intelu,

• Raptor Lake – 13. generace Intelu,

• Raptor Lake Refresh nebo Meteor Lake – 14. generace Intelu,
  ​

• Zen 2 – 4. generace AMD,
• Zen 3 – 5. generace AMD,
• Zen 3+ – 6. generace AMD,
• Zen 4 – 7. generace AMD,
• Zen 5 – 8. generace AMD.

Generace procesoru je při výběru stejně důležitá jako jeho výkonnostní třída. Rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými generacemi mohou být totiž opravdu značné. Pokud bychom například srovnali vrcholné modely procesorů Intelu z třídy Core i7 z 9. generace se středními modely Core i5 stejné značky 14. generace, přišli bychom na to, že tyto novější procesory jsou již výkonnější. Vždy proto platí pravidlo, že čím novější je generace, tím bude procesor výkonnější.

Pokud bychom pak chtěli v rámci aktuálních generací udělat srovnání AMD vs Intel, výkonem na tom budou velmi podobně a nelze určit jednoznačného vítěze. Jiné je to ale s ohledem na jejich provoz. U Intelu lze od 11. generace až do současnosti vypozorovat vzrůstající hodnotu TDP (udává množství tepla, které musí chladicí systém odvést od procesoru, aby zamezil jeho přehřátí) i zvýšenou spotřebu elektrické energie. To v praxi znamená vyšší nároky na chlazení, a hlavně dražší provoz notebooku.

U AMD se spotřeba i údaj TDP při stejném výkonu pohybuje na nižší úrovni, a proto jejich procesory lze označit za mírně efektivnější a levnější na provoz. Nelze to ale pojmout jako obecné tvrzení, protože tato situace může být velmi proměnlivá. Před koupí nového notebooku je proto vždy potřeba sledovat testy a recenze pro konkrétní model i konkrétní generaci procesoru.

Energetická účinnost procesoru

Při výběru procesoru je dobré ověřit si také jeho energetickou účinnost. Výkonnější procesory, které jsou označeny písmenem H na konci, jsou určeny pro větší zatížení a náročnější činnosti. Úsporné procesory bývají označovány písmenem U. (U novějších generací od Intelu už tomu tak ale není. Energetickou účinnost v tomto případě zjistíte ze čtvrtého znaku. Tam bude buď číslo 0, 5 nebo 8, přičemž 0 znamená úsporný procesor a 8 výkonný procesor).

Energetická účinnost pak hraje roli i při výdrži baterie v notebooku. Výkonné procesory s označením H sice také nabízí úsporné stavy, celková výdrž notebooku ale s nimi bude vždy kratší, než je tomu u úsporných procesorů s označením U.

Procesor vs ostatní komponenty 

Celkový výkon notebooku se samozřejmě neodvíjí pouze od výkonu procesoru, ale i jiných komponent. Se vzrůstajícím výkonem procesoru tak logicky musí vzrůstat také výkon těchto komponent.

Ve vzájemné symbióze s procesorem musí být hlavně grafická karta. Pokud by byl procesor výkonnější než ona, na grafiku by při zpracovávání příkazů musel čekat. To samé ale platí i o dalších komponentách.

Kapacita paměti RAM zase určuje, kolik toho můžete mít současně spuštěného. Jakmile se blíží zaplnění paměti, procesor i notebook výrazně zpomalí. Pro náročnější aplikace nebo práci s fotografiemi či videem tedy potřebujete více paměti RAM. Výkonný procesor se už pak postará pouze o rychlou práci v samotných programech. Stejné je to pak samozřejmě s SSD diskem. Práce s daty může být jen tak rychlá, jak rychle k nim dokážete přistoupit.

Celková konfigurace těchto komponent se pak samozřejmě projeví také na celkové ceně notebooku. Velmi zjednodušeně tedy můžeme říct, že čím bude výkonnější procesor, tím budou výkonnější i ostatní komponenty a tím bude zákonitě vyšší i cena notebooku.

Závěr

Výběr vhodného procesoru v notebooku není takovou vědou, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vždy si zkontrolujte, zda je jeho výkon dostatečný pro účely, ke kterým hodláte nový notebook využívat. Stejně to ale platí obráceně. Pokud výkon procesoru nevyužijete, určitě se vám na běžnou kancelářskou práci nevyplatí pořizovat extrémně výkonný procesor, a tudíž zbytečně drahý notebook.