Procesor je mozkem každého počítače a jeho správný výběr ovlivní rychlost, plynulost i celkový výkon sestavy. Na trhu existuje široká škála modelů s různým počtem jader, frekvencí a technologiemi, které mohou být klíčové pro různé pracovní úkony. V tomto článku vám poradíme, jak se v nabídce zorientovat a vybrat procesor, který bude odpovídat vašim potřebám.
Výběr procesoru ovlivňuje celá řada nejrůznějších faktorů od technických parametrů přes kompatibilitu s ostatními komponenty až po provozní vlastnosti, jakými jsou spotřeba a teplota. Procesor vždy vybírejte jako první komponentu vaši PC sestavy.
V současnosti máte při výběru procesoru do počítače na výběr primárně ze 2 konkurenčních značek – Intel a AMD. Jejich souboj je velmi vyrovnaný, a proto nelze říct, že by obecně jedna značka byla lepší než druhá.
Pokud sestavujete počítač na běžnou práci, je v zásadě jedno, které značce dáte přednost. V případě, že máte vysoké nároky a zajímá vás konkrétní využití počítače, zajímejte se o to, jak si vedou jednotlivé značky a modely procesorů právě v této oblasti. Příkladem může být program Blender, což je nástroj pro 3D grafiku. Modelování a animace zde vyžadují slušný jednojádrový výkon (single core), ale renderování se zase lépe dělá na více jádrech (multi core). A to platí i pro další úkony v tomto programu (srovnání výkonu procesorů v Blenderu). Ujasněte si, proč potřebujete vysoký výkon a v jaké oblasti ho oceníte nejvíce.
Obecně lze např. říct, že AMD velmi prospělo zavedení technologie 3D V-Cache, což znamená zvýšení objemu mezipaměti přímo u procesoru. Díky tomu má procesor rychlejší přístup k často využívaným datům. Obecně 3D V-Cache oceníte v případě, že po práci počítač využíváte i k hraní počítačových her. V jiných oblastech ale nižší takty procesoru, což je běžné pro X3D procesory, nemusíte ocenit. Záleží, zda software, který používáte, je optimalizován pro efektivní využití mezipaměti.
Pokud nemáte jasnou představu, využijte pro orientaci mezi procesory jejich modelové řady. Oba výrobci dělí procesory podle výkonu:
Dále je důležitým parametrem cena. Pokud se podíváte na benchmark procesorů a zjistíte, že na prvních příčkách jsou procesory např. od AMD, neberte to automaticky tak, že daná značka je obecně lepší ve všem. Pokud se nechystáte koupit absolutně nejlepší procesor na trhu za desítky tisíc Kč, ale jde vám o to, abyste se vešli s celkovou cenou počítače do určité částky, srovnávejte výkon především v cenové kategorii, která vás zajímá.
Pokud si chcete porovnat obě značky, projděte si výsledky benchmarků od PassMark Software. Vždy si ale zvolte správnou cenovou kategorii - high end, high mid range, low mid range nebo low end. Srovnávat můžete procesory i dle dalších kritérií - např. podle socketu či dle výkonu po přetaktování.
Při srovnání pořizovací ceny je obecně situace výhodnější pro AMD – procesory této značky bývají zpravidla levnější než jejich výkonnostně srovnatelné protějšky od Intelu. Při srovnání provozních vlastností pak opět platí to samé – výhodnější bývají zpravidla CPU od AMD. U Intelu v posledních letech totiž vzrůstá spotřeba elektřiny i hodnota TDP, což znamená vyšší nároky na chlazení i dražší provoz počítače.
Velmi důležitou roli hraje také kompatibilita a soulad s ostatními komponentami – zejména operační pamětí a dedikovanou grafickou kartou.
V případě RAM je klíčové, aby její typ odpovídal patici procesoru. Pokud chcete v PC mít nejnovější DDR5 paměť, musíte na to tedy myslet předem a vybrat procesor s odpovídající paticí (AMD AM5, Intel LGA 1851 nebo 1700). Dále je důležité, aby kapacita RAM přibližně odpovídala plánovanému výkonu procesoru – CPU bude moci k datům přistupovat rychle jen v případě, že jí bude mít dostatek. Větší kapacita paměti RAM proto představuje také způsob, jak zrychlit počítač.
Detailněji se tématu věnujeme v článku Jak vybrat paměť RAM do stolního počítače.
U grafiky pak platí, že CPU je kompatibilní s jakoukoliv GPU (grafickou kartou), avšak je nutné, aby na tom byly výkonnostně podobně. Levnější a slabší procesor by ve spojení s výkonnou grafikou nikdy nemohl držet krok, což by znamenalo celkově nižší výkon a nevyužití plného potenciálu grafické karty. Obráceně to samozřejmě platí také – slabší grafika by za silným procesorem nestíhala, trpěl by vizuální výstup a procesor by „neměl co dělat“. Situace, kdy CPU nebo GPU za sebou nestíhají, se nazývá bottlenecking a při sestavování PC se jí musíte vyhnout tím, že vyberete komponenty ze stejných výkonnostních kategorií.
Socket (patice procesoru) hraje při výběru zásadní roli, protože určuje výběr základních desek, se kterými bude procesor kompatibilní. Patice jiných značek, ale ani patice jiných generací v rámci jedné značky mezi sebou nejsou kompatibilní, proto je nutné vybírat procesor pečlivě a raději počítat s určitou výkonnostní rezervou do budoucnosti. Pokud byste v současnosti zvolili starší model se starší paticí, na ni by navázala i kompatibilní základní deska, RAM paměť a další komponenty. Při případném upgradu by pak bylo nutné měnit i tyto součástky.
Více informací najdete v našem článku Jak vybrat základní desku pro stolní počítač.
Nejnovějšími sockety jsou v současnosti AM5 u AMD a LGA 1851 u Intelu. Patici AM5 používají procesory Ryzen 7000, 8000 i 9000. Potřebujete k nim odpovídající základní desku a RAM DDR5, což se projeví i na celkových nákladech na sestavení počítače. Dlouhé roky předtím byl používán socket AM4 (v současnosti jej mají AMD Ryzeny 5000, 4000 a 3000), který dnes představuje levnější řešení v případě, že vám výkon starších procesorů postačí a v budoucnosti neplánujete významný upgrade.
Intel mění patice zpravidla častěji než AMD. Současná LGA 1851 je úplně nová a zatím jí mají pouze nejnovější procesory Arrow Lake (nesoucí označení Core Ultra 200). Kompatibilní je pouze s DDR5 RAM. Předtím se používala LGA 1700, která funguje s procesory 12., 13. a 14. generace (Alder Lake, Raptor Lake a Raptor Lake Refresh). Její výhodou je, že je kompatibilní s DDR4 i DDR5 RAM, a proto si můžete vybrat, jakou paměť ve vaší sestavě použijete. Nicméně pokud se pro ni rozhodnete, případný upgrade procesoru v budoucnosti bude jistě vyžadovat i výměnu základní desky, protože všechny nové modely procesorů od Intelu budou v následujících letech vycházet s paticí LGA 1851.
Pro úplnost uvádíme ještě poslední patici, se kterou (ačkoli vzácně) se ještě můžete setkat – LGA 1200. Mají ji procesory Intel z generací Comet Lake a Rocket Lake.
Architektura neboli výrobní technologie procesorů představuje základní konstrukci CPU. Ta při zpracování instrukcí a dat výpočetní jednotkou hraje zásadní roli. Její vliv na výkon procesoru proto může být neuvěřitelně velký, a to zejména v případě, že byste přeskočili několik generací procesorů.
Právě vylepšení architektury (cílem je co největší miniaturizace) umožnily AMD a Intelu zvýšit výkon svých procesorů a zároveň při tom dosáhnout snížení spotřeby a zvýšení energetické efektivity. Výrobní technologii najdete ve specifikacích každého procesoru. Udává se v nm a čím je toto číslo nižší, tím je technologie novější a procesor výkonnější a úspornější. V minulosti nebylo výjimkou třeba 14 nm (Comet Lake – 10. generace Intelu), nejnovější procesory dneška mají 3 nm (Arrow Lake od Intelu) či 4 nm (AMD Ryzen 9000 s kódovým označením Granite Ridge).
Při výběru CPU můžete leccos vyčíst z označení procesoru. Musíte však vědět, jak na to, protože v současném značení není snadné se vyznat.
Základem značení je výkonnostní třída – Ryzen 3, 5, 7 nebo 9. Mnohem více než ona vám ale napoví generace (zejména v případě, že rozdíl je několik generací). Jak jsme již zmínili, její vliv na výkon procesoru je zásadní, a proto vždy platí, že čím novější je generace, ze které procesor pochází, tím bude konkrétní model výkonnější.
Nejnovější procesory AMD jsou Ryzeny 9000. Generaci označuje právě první číslo, tedy 9. Samotné číslo však nic neznamená, protože se nejedná o 9., nýbrž 6. (Zen 5) generaci. Důležité je tedy vědět, že právě číslo 9 označuje nejnovější generaci AMD současnosti. Druhé číslo pak reprezentuje úroveň, na které se procesor nachází v rámci generace. Pokud tedy srovnáme procesory AMD Ryzen 7 9700X a Ryzen 7 9800X3D, zjistíme, že sice jsou ze stejné výkonnostní třídy i generace, ale ten druhý bude o něco výkonnější, rychlejší a zpravidla i dražší.
Často se pak u CPU od AMD setkáte s označením X na konci. Toto písmeno označuje výkonnější verzi základního procesoru, který má stejný název bez této koncovky. 3D pak představuje 3D V-Cache.
Značení procesorů Intel je podobné – základem jsou výkonnostní třídy (Intel Core i3, i5, i7 a i9 nebo nově Core Ultra 5, 7 a 9), z prvního čísla za nimi pak zjistíte generaci a z druhého úroveň v rámci generace. Pokud tedy uvidíte označení i9-14900K, víte, že jde o procesor z 14. generace Raptor Lake Refresh a že je výkonnější, než procesor i7-14700 ze stejné generace.
Od nejnovější generace procesorů Intel – Arrow Lake – se však značení mění. Výkonnostní třídy jsou Core Ultra 5, 7 a 9 a celá generace je označována jako generace 200 – označení tedy vypadá například Core Ultra 7 265K nebo Core Ultra 9 285K.
U procesorů Intelu se také častěji setkáte s určitou příponou. Ta signalizuje přítomnost nebo absenci určité funkce. Různých písmen na konci označení může být mnoho, proto uvedeme jen ty, které jsou při výběru desktopového CPU nejdůležitější – těmi jsou K, které značí procesor odemčený k přetaktování, a F značící procesor bez integrovaného grafického čipu, který vyžaduje dedikovanou grafickou kartu (KF pak samozřejmě znamená obojí).
Každý procesor je složený z několika jader, přičemž každé z nich může ve stejnou chvíli vykonávat jinou úlohu. Vyšší počet jader procesoru tedy signalizuje vyšší výkon a plynulejší multitasking. Moderní software navíc umí lépe využít více jader k provedení stejné úlohy, proto může více jader znamenat také zrychlení běhu některých programů.
Moderní procesory pak často disponují také funkcí hyperthreading, což pomůže výkon jejich jader dále navýšit. A to tím, že se navýší počet vláken procesoru (často se tak setkáte s 8jádrovým procesorem, který má 16 vláken, nebo třeba 12jádrem s 24 vlákny). Tato vlákna představují počet úloh, kterým se procesor může věnovat v jednom okamžiku. Dodatečná vlákna sice nejsou tak rychlá jako samotná jádra, obvykle ale jejich přítomnost na výkonu poznáte. Zajímavostí je, že nejnovější generace Intelu Arrow Lake funkci hyperthreading nezahrnuje a namísto toho spoléhá na vyšší výkon jednotlivých jader.
To, kolik jader potřebujete, se opět odvíjí od toho, jak náročnou činnost budete na PC vykonávat:
Od vydání 12. generace Intel Alder Lake je navíc používaná hybridní struktura jader. Jde o to, že v procesoru se nachází jak výkonová (P), tak úsporná (E) jádra, přičemž úsporných bývá často více. P jádra jsou určena pro náročné úlohy, E jádra se starají o menší úlohy na pozadí, které nevyžadují plný výkon procesoru. E jádra mají i nižší takty při nižších nárocích na příkon, cílem této technologie s označením big.LITTLE je tedy logicky co nejvyšší výkon při co nejnižší spotřebě. Samozřejmě nejde o výsadu Intelu a podobnou technologii využívá také AMD ve svých modelech.
Mezi velmi důležité parametry procesoru patří také frekvence neboli takt procesoru. Udává se v GHz a v současnosti může dosahovat až kolem 5 - 6 GHz. Tento údaj říká, jak rychle mohou jednotlivá jádra provádět operace (pokud je frekvence třeba 5,1 GHz, CPU zvládne až 5,1 miliardy cyklů za sekundu). Společně s počtem jader a hodnotou IPC (počtem provedených instrukcí na jeden takt) proto frekvence výrazně ovlivňuje celkový výkon.
Frekvence bývá definována rozmezím – třeba 3,0 až 4,2 GHz. Znamená to, že procesor poběží na základní frekvenci 3 GHz, přičemž v případě potřeby dokáže krátkodobě využít turbo boost až na maximální frekvenci 4,2 GHz (za podmínky kvalitního chlazení). Ta ale není pravidlem u všech jader procesoru – zpravidla jí umí pouze 1 až 2 z nich.
Některé procesory pak mohou nabízet také možnost přetaktování (většina CPU od AMD a procesory s označením K od Intelu). V praxi jde o to, že procesor necháte běžet na vyšší frekvenci, než uvádí jeho specifikace, a tím zvýšíte jeho výkon. Běžnému uživateli se však zpravidla přetaktovávat nevyplatí (vyžaduje to kvalitní chlazení a základní desku, která přetaktování podporuje, takže po započtení těchto nákladů si můžete rovnou pořídit CPU s vyšší frekvencí už z výroby) a nezkušenému ani nedoporučuje (příliš vysokým napětím byste mohli procesor poškodit a zkrátit jeho životnost).
Vyrovnávací paměť neboli cache procesoru je další specifikací, na kterou se vyplatí zaměřit pozornost. Mezipaměť je malé množství velmi rychlé paměti, která je zabudovaná přímo v procesoru a je zodpovědná za ukládání informací, ke kterým se procesor potřebuje často vracet. Zabudování mezipaměti do čipu znamená, že informace jsou načítány rychleji, než kdyby je počítač musel načítat z hlavní operační paměti RAM.
Čím větší je tedy velikost cache, tím lépe. Mezipaměť lze dále rozdělit na tři různé typy: L1, L2 a L3, přičemž cache L1 je nejblíže procesoru a je také nejrychlejší. L2 je o něco větší, ale také pomalejší. L3 je obecně největší paměť cache a je nejpomalejší (stále ale řádově rychlejší než RAM), ale může výrazně ovlivnit výkon (jelikož se o ní dělí všechna jádra, zatímco u L2 cache má každé jádro obvykle k dispozici svůj vlastní příděl). Již zmíněná 3D V-Cache, pak představuje další vrstvy mezipaměti L3.
Procesory mohou být vybaveny také integrovanými grafickými čipy a v takovém případě mohou produkovat vizuální výstup i bez dedikované grafické karty. Většina procesorů těmito čipy disponuje, výjimkou jsou modely Intelu s označením F – proto je v jejich případě samostatná grafická karta nutností.
Integrovaný grafický čip se hodí hlavně v případě, kdy stavíte méně výkonnou sestavu na nenáročnou, například kancelářskou práci. Díky němu totiž nebudete potřebovat samostatnou grafiku, ušetříte peníze a PC bude mít i nižší spotřebu.
Další situací, kdy integrovanou grafiku oceníte, je případná porucha na dedikované grafice. Pokud se bude PC opírat pouze o ní, přijdete o jakýkoli vizuální výstup. Naopak s integrovaným čipem vám při této poruše zůstane při řešení problému k dispozici funkční monitor.
O spotřebě energie procesoru si můžete udělat obrázek na základě hodnoty TDP. Kromě toho TDP procesoru definuje také množství tepla, které bude CPU produkovat. Hodnota je vyjádřena ve wattech a čím bude procesor výkonnější, tím bude toto číslo vyšší. Tento údaj je tedy důležitý s ohledem na výběr dostatečně výkonného zdroje i chlazení procesoru.
Hodnota TDP se udává v PL1 (průběžné spotřebě) a PL2 (maximální spotřebě, na kterou se CPU dostává při maximální frekvenci). Právě podle hodnoty PL2 byste pak měli vybírat TDP chladiče procesoru. Existuje totiž určitá optimální teplota procesoru, na které by se CPU mělo nacházet. V té procesor udržujete právě chlazením. Pokud není dostatečné a je dosažená horní maximální teplota procesoru (cca 90 °C), CPU omezí svůj výkon tak, aby se stíhal chladit, což se negativně podepíše pod výkon celé sestavy. Chcete-li výkon udržet vysoko, chladič s odpovídajícím výkonem je nutností.
V tomto se desktopové CPU velmi liší od mobilních. U procesorů určených pro notebooky se údaj o TDP drží na uzdě, aby nedocházelo k přehřívání celého notebooku. U stolních PC se ale výrobci spoléhají na to, že použijete externí chladič a TDP proto bývá mnohem vyšší (rozdíl může představovat klidně 100 wattů či více).
Součástí balení některých procesorů sice bývá základní boxový chladič, ten ale často nemá dostatečný výkon a výsledkem jeho použití je hlučný počítač. Zejména u výkonnějších procesorů je proto lepší vybrat samostatný chladič – buď vzduchový nebo vodní. Při jeho výběru si ale dejte pozor na kompatibilitu s PC skříní (příliš vysoký chladič by mohl u menších skříní kolidovat s bočnicí).
Pokud přemýšlíte o upgradu starého procesoru, jehož výkon už není dostačující, rozhodně to může být dobrý krok pro zrychlení počítače. Podmínkou však je odpovídající základní deska s kompatibilní paticí i čipsetem. Pokud byste chtěli vybrat procesor s novější paticí, přičemž v PC máte starší desku s předešlou generací patice, upgrade procesoru by zahrnoval také výměnu základní desky a pravděpodobně i RAM.
Nejdříve si proto zjistěte, jaký hardware v počítači máte. Pokud by byl skok značný, stíhat by už nemusela ani grafická karta. Kvůli výměně velkého množství komponent a zvýšení výkonu by se zvýšil i příkon a možná by tak bylo nutné vyměnit i zdroj.
Upgrade procesoru je proto dobrým nápadem zejména v tom případě, kdy zachováváte stávající patici na desce. V opačném případě je na místě zvážit, na kolik by vás upgrade při výměně většího množství komponent vyšel a zda by nebylo výhodnější za tyto náklady postavit úplně novou a výkonnější sestavu. Příležitost pro výměnu procesoru se tak nabízí jen v pár prvních letech užívání počítače. Později sice často ještě máte možnost sehnat někde ze skladových zásob výkonnější procesor pro vaši starou základní desku, ale jeho cena je často tak vysoká, že je otázkou, zda nepořídit raději nový počítač.
Výběr procesoru ovlivňuje celá řada nejrůznějších faktorů od technických specifikací přes kompatibilitu s ostatními komponenty až po provozní vlastnosti, jakými jsou spotřeba a teplota. Procesor proto vybírejte jako první součástku vaši PC sestavy a dejte si na tom záležet – jen tak zajistíte kompatibilitu s dostatečně výkonnými součástkami a získáte počítač s takovým výkonem, který splní všechny vaše nároky.
Procesor je mozkem každého počítače a jeho správný výběr ovlivní rychlost, plynulost i celkový výkon sestavy. Na trhu existuje široká škála modelů s různým počtem jader, frekvencí a technologiemi, které mohou být klíčové pro různé pracovní úkony. V tomto článku vám poradíme, jak se v nabídce zorientovat. Číst celý článek
Operační paměť RAM patří mezi klíčové součásti každého počítače, a proto její výběr nelze podcenit. Při rozhodování o konkrétních modulech je nutné zaměřit se na kompatibilitu, kapacitu, frekvenci a latenci. Abyste při výběru zbytečně netápali, připravili jsme následující článek. Číst celý článek
Výběr správné základní desky ovlivňuje kompatibilitu procesoru, paměti RAM i dalších komponent a určuje tak výkon i možnosti rozšíření v budoucnu. V tomto článku se podíváme na všechny důležité faktory, které vám pomohou vybrat ideální základní desku pro váš počítač. Číst celý článek
Napájecí zdroj má zásadní vliv nejen na hlučnost, ale i na celkovou životnost počítače. Klíčovými parametry při výběru jsou výkon a účinnost, ale existuje i řada dalších faktorů, které je dobré zohlednit. V tomto článku si projdeme hlavní parametry zdroje a poradíme, jak zvolit ten správný pro váš počítač. Číst celý článek
Počítačová skříň představuje základní element každé počítačové sestavy. Nejde o pouhou „krabici“, do které byste jednotlivé komponenty pouze schovali. Naopak – dobrá skříň musí efektivně odvádět teplo, pracovat co možná nejtišeji a umožnit snadný přístup. Číst celý článek
Sestavení vlastního stolního počítače vám umožní vytvořit systém přesně odpovídající vašim potřebám. Klíčem k úspěchu je ale správný výběr jednotlivých komponent a zajištění jejich vzájemné kompatibility. V následujícím článku si řekneme, jak na to. Číst celý článek
