Co je to NAS?
NAS datové úložiště (z anglického Network-Attached Storage) je zařízení s minimálně jedním diskem, většinou však souborem více disků, které jsou připojeny do sítě. Nejedná se o obyčejná pospojovaná úložiště, nýbrž o datový server, který ke své práci vyžaduje také určitý výpočetní výkon. A právě proto jsou jeho součástí také procesor a operační paměť.
Jelikož NAS není vázán na konkrétní počítač, ale připojuje se do sítě, lze na něj nahrávat data nebo přistupovat k uloženým datům z mnoha různých zařízení. Velmi zjednodušeně řečeno je tedy NAS diskem nebo souborem disků, ke kterým se můžete připojit bezdrátově prostřednictvím sítě. A to nejen odkudkoli ze zabezpečené firemní Wi-Fi sítě, ale i z libovolného jiného místa na světě (podmínkou je samozřejmě přístup k Internetu).
Možnosti využití NAS
Chytrá datová úložiště NAS jsou velmi všestranná zařízení. Nejčastěji se používají jako:
- Firemní „cloud“
S NASem si snadno vytvoříte náhradu cloudových služeb. Vše bude fungovat úplně stejně, takže se k němu bezdrátově připojíte z libovolného počítače, notebooku, smartphonu nebo tabletu. Vyplatí se vám tedy třeba v případě, že část zaměstnanců pracuje na home office. Počáteční investice se vám brzy v podobě ušetřených poplatků za cloudové služby vrátí. - Zálohovací server
Podobně užitečný je NAS i v případě zálohování firemních dat. V případě poruchy zařízení, na kterém jsou data uložená, si je ze zálohy snadno obnovíte. Jeho výhodou je v tomto případě také fakt, že vaše zálohy se nenachází kdesi na disku poskytovatele cloudové služby, nýbrž na zařízení, které fyzicky vlastníte. Tento způsob je proto ideální také pro zálohování velmi citlivých firemních dat a dat, která máte povinnost archivovat či skartovat. - Multimediální server
NAS může také vysílat obsah do zařízení, která jsou schopna přijímat stream. Snadno jej tak můžete využít i pro účely firemních prezentací či přehrávání video návodů a podobně. - Sdílený firemní server
NAS je v podstatě nejsnadnějším způsobem, jak si takový server můžete vytvořit. Díky pokročilým funkcím NASu pak snadno nastavíte i stupně oprávnění (kdo má přístup k čemu). Velkou výhodou je zde opět to, že vaše citlivá firemní data se nenachází nikde v cloudu, nýbrž na vašem vlastním firemním serveru.
Čím se NAS liší od externího disku?
Oboje jsou externí úložiště, rozdíl mezi nimi je ale zásadní. Klasický externí disk musíte k počítači připojit fyzicky kabelem. Připojíte jej tedy pouze k jednomu zařízení, a to off-line. Naproti tomu NAS je ve své podstatě sám „počítačem“. Má svůj procesor i RAM a je připojený přímo do místní sítě a často i k internetu. Díky tomu k němu může přistupovat několik uživatelů současně, a to z firmy nebo klidně odkudkoli ze světa.
Nicméně i v případě, že si chcete pořídit NAS, se vám externí disk vyplatí. Poslouží vám jako zálohovací médium pro vytvoření dalších kopií vašich záloh. Ty by vždy měly být alespoň 3 - v tomto případě by tedy byly na NAS, na externím disku a na dalším médiu (třeba na druhém a pouze zálohovacím NAS). Pokud byste ale na něj zálohovali citlivá data, nezapomeňte externí disk zaheslovat.
Typy NAS
U síťových datových zařízení rozlišujeme 3 typy – NAS, SAN a DAS. Mezi sebou se liší v tom, jak pracují s daty. NAS k nim přistupuje na úrovni souborů. Opačný přístup je přístup na úrovni bloků. Namísto vyvolávání či přepisování jednotlivých souborů se v tomto případě vyvolávají nebo zapisují celé bloky informací. Komunikace s úložištěm je tedy rychlejší, protože probíhá napřímo. Úložiště, která pracují tímto způsobem, mohou být se serverem propojena buď jako DAS (Direct Attached Storage – připojení napřímo), nebo přes SAN (Storage Area Network – připojení přes dedikovanou datovou síť).
Ve firmách se většinou volí raději typ SAN či NAS. Nevýhodou DAS je totiž fakt, že jej nelze snadno rozšiřovat. Kromě toho je SAN v případě poškození některého z disků také bezpečnější a snižuje riziko ztráty uložených dat. NAS i SAN se mezi sebou ale dost liší v nejrůznějších technických detailech.
Podstatné je přitom vědět, že předností NAS je mnohem snazší implementace i následná správa. S trochou znalostí je proto zvládnete připojit a nastavit i sami. Jsou tak vhodnější zejména pro menší firmy.
Naproti tomu SAN je mnohem komplikovanější, dražší a vyžaduje přítomnost odborníků. Nutností je v případech, kdy je u extrémně citlivých dat vyžadována vysoká dostupnost. Díky oddělené síti jsou totiž data na něm ve větším bezpečí.
Co si z toho ve zkratce vzít? Pokud plánujete firemní server pro sdílení souborů, ideální je NAS. To samé pak platí i pro skladování a archivaci velmi objemných dat. SAN se s přednostmi typu vysoký výkon a vysoká dostupnost hodí pro data, která se často mění a musí být k dispozici velmi rychle – využily by jej proto například obrovské e-shopy s vysokou návštěvností. V naprosté většině případů si proto v běžných menších i středních firmách vystačíte s klasickým NAS.
Jakou má mít NAS kapacitu?
Dostupnou kapacitu NAS udává kapacita jeho disků a způsob jejich zapojení. Logicky si proto musíte předem zvolit, kolik pozic pro disky by měl váš NAS mít. Nejčastější jsou 2 , 4 či případně vyšší sudý počet pozic. Také je nutné si předem ujasnit, s jakými disky má být NAS kompatibilní (zda SSD nebo 2,5“ či 3,5“ HDD).
Občas najdete NAS, který už zahrnuje také disky, většinou však kupujete pouze NAS krabici s elektronikou, do které pak musíte jednotlivé disky dokoupit zvlášť. Pro NAS na home office či do malé kanceláře si možná vystačíte s nákupem běžných disků do počítačů (více o jejich parametrech v článku Jak vybrat SSD či HDD disk). Pro nasazení NAS do firmy to už ale stačit nebude.
V takovém případě je dobré vybírat z disků speciálně určených pro NAS. Příkladem mohou být napříkladdisky Red a Red Pro od Western Digital nebo IronWolf a IronWolf Pro od Seagate. Specializované disky totiž zvládnou vyšší zatížení, ke kterému dochází během mnoha současných přístupů, a mívají také prodlouženou záruku.