Pokud chcete tisknout doma vlastní fotografie o vysoké kvalitě, budete si muset osvojit řadu dovedností - od samotného focení v dostatečném rozlišení, přes úpravu fotografií (kromě běžných úprav barev či ostrosti se budete muset naučit upravovat fotografii také vaší tiskárně, což znamená to, že budete fotografii převádět z barevného prostoru RGB do barevného prostoru CMYK – jen tak totiž uvidíte, jak bude vytištěná fotografie skutečně vypadat) až po výběr takového formátu, který je pro tisk fotografií vhodný. Co to ale ten formát obrázku vlastně je?
Co to je formát obrázku?
Datové formáty grafických souborů vám nejlépe popíšeme na příkladu obálky a dopisu. Formáty fotek – například jpeg, jpg či tiff – jsou obálkou, ve které je schovaný dopis. A vždy je to právě dopis, co určuje charakter zásilky. A stejné je to i při datových formátech – důležitý je vnitřní obsah, tedy to, co v sobě datová obálka ukrývá.
Jde o to, jakým způsobem je to uvnitř obálky poskládané. Z těchto informací poté počítač a následně i tiskárna poskládá skutečnou fotografii. Když datový soubor určitého formátu (obálku) s vnitřními daty (dopisem) odešlete do jiného počítače, jednoduše si fotografii zobrazíte i tam. Díky "dopisu" má počítač veškeré instrukce potřebné k vytvoření fotografie. A to jsou v podstatě formáty obrázků – digitální soubory, které obsahují veškerá data potřebná k vytvoření samotného obrázku.
typy grafických formátů
Předtím, než se pustíme do samotného rozdělení formátů na konkrétní druhy (jpeg, jpg, tiff, raw a podobně), je potřebné vědět, že formáty fotografií dělíme také obecněji, a to na vektorové a bitmapové formáty.
Vektorové grafické formáty
Tyto formáty popisují grafickou informaci pomocí geometrických tvarů. V závislosti na konkrétním typu vektorového formátu pak tento formát může používat různé více či méně pokročilé geometrické tvary (mezi ty nejkomplexnější patří například formát SVG).
Díky svému charakteru umožňují vektorové formáty přiblížení a zvětšení grafiky bez jakékoli ztráty kvality. Nepoužívají se ale pro fotografie. Spíše než pro tisk, jsou proto vhodné pro použití na webu.
Bitmapové grafické formáty
V případě bitmapových (jinak také rastrových) formátů není výsledný obrázek složený z křivek a jiných geometrických tvarů, nýbrž z jednotlivých pixelů, které společně tvoří množinu umístěnou v pravidelné mřížce neboli bitmapě. Čím více bodů se přitom vejde na určitou plochu, tím ostřejší a na pohled kvalitnější obraz je. Tento údaj udává tzv. DPI (počet bodů na palec).
Každý jeden pixel má svou přesnou polohu i barvu a množina těchto pixelů společně vytváří výsledný obrázek. Bitmapové formáty – jpeg, jpg, png, tiff, bmp – jsou výborné pro ukládání a tisk fotografií. Při bitmapových formátech ale zvětšení obrázku vede ke snížení jeho kvality. Při tisku je proto nutné dbát na správnou velikost.
Kromě vektorových a bitmapových formátů ale existují také formáty, které oba tyto typy sdružují. Používá se v nich jak vektorový, tak bitmapový popis informace. Nazývají se metaformáty a jejich velmi známým zástupcem je PDF (více o tisku do PDF).
Jak jste se z definice vektorových a rastrových formátů mohli dozvědět, při práci s digitálními fotografiemi a jejich následném tisku tak budeme pracovat skoro výlučně s bitmapovými formáty.
Pokud tyto formáty mají nějakou nevýhodu, jsou to jejich nároky na paměť počítače. Základním formátem, ve kterém se rastrová grafika ukládá, je formát bmp. Abychom v počítači ušetřili trochu místa, je proto dobré tento formát komprimovat. S tím souvisí další pojmy – ztrátová a bezztrátová komprese.
Ztrátová a bezeztrátová komprese
Pokud si budete chtít v bmp formátu uchovat a vytisknout jednu fotku, pak kompresi řešit nemusíte. Pokud jich ale hodláte v počítači skladovat velké množství, pak je dobré tyto soubory komprimovat. V nekomprimované podobě by zabraly obrovské množství paměti počítače.